Zzzima, zzzima...jsou dve ráno a mám pocit, že mi přimrznou prsty ke klávesnici, takže stručně:-) Minulý víkend v Madridu byl nezvykle klidný, pokud pominu menší oslavu v Alejandra (společného kamaráda, bývalého lektora VŠE) V pátek jsme se nezmohli ani na pivo, takže po večeři na Plaza Olavide jsme se odebrali domů a probrali se až v sobotu odpoledne. To už Enrikovi zvonil mobil s smskou, že jsou v Madridu "primos" (výše zmíněný Alejo a jeho přítelkyně Mery z Barcelony) a že dělají v bytě oslavu pro všecky společné kamarády. Ve finále nás bylo sice jen šest, ale o to to bylo lepší-kromě jich dvou, Kikeho a mě ještě Marta-bývalá profe z FF a José Luis, který se ovšem pěkně nudil, protože jsme strávili večer/noc posledními drby z Prahy, protože se odtud právě vrátila Marta a po ní i Enrike. Do toho pár piv, kokejlů, lingvistických diskuzí a rázem bylo sedm. V neděli jsme byli pozváni k Enrikovým rodičům na oběd (na můj první společný oběd!), ať žije kocovina, že...Ale všecko dobře dopadlo:-)
Týden utekl jako nic, dokonce jsem se přinutila zůstat jeden den přes oběd ve škole a učit se na postupky:-) Rozhodně to budu praktikovat častěji... Taky to vypadá, že se konečně pohne otázka topení a rozbité pračky-našeho "domácího" Miguela obměkčil panák Becherovky a snad nám objedná plyn na topení... (pokud se ptáte, jak jsem přišla k Becherovce, tak mi ji, společně s lentilkami a kyselými rybičkami přivezl Jindrouš z Prahy, za což mu děkuji:-))
Včera jsme s kamarádama oslavili narozeniny naší spolubydlící Aniky, která tu měla mimojiné i přítele z Německa, takže dneska jsem si školu odpustila a ještě teď mi není nej. Bylo to ale super, protože jsou oba alternativnějšího rázu, a tak jsme poznali i nová místa v Salamance, kam obyčejně nechodíme (jelikož to byli její narozky,že:-)) Podařilo se nám opít Miguela, který právě dodělává medicínu a učí se devět hodin denně, nikam nechodí apod. Problém byl, že si v pět ráno postavil hlavu a odmítl se s náma vrátit domů (mimochodem, neměl s sebou klíče). Když jsme se odpoledne tak nějak sešli v obýváku, říká: "Skoro nic nevidím, včera jsem ztratil brejle...vůbec si to nepamatuju."
Za pět minut: "V bundě! Budu je mít v bundě! Asi jsem si je dal do kapsy..."
Za dalších pět minut: "Sakra, kde mám bundu? Když jste mi ráno otvírali, měl jsem bundu? Jaktože nemám ani bundu ani brejle?"
Takže tak...Miguelovi se to moc nevyplatilo, až mi ho dneska bylo líto...jenže on vypadal včera tak spokojeně... :-)) Až budu mít foto, hodím sem link.
Jinak jsem vyfotila byt, jen tak pro představu:-) http://clarita.rajce.idnes.cz/Muj_dum,_muj_hrad/

Dobrou noc:-)

http://clarita.rajce.idnes.cz/Santiago_de_Compostela/

http://clarita.rajce.idnes.cz/Muros-vylet_do_primorske_vesnicky_v_Galicii/

http://clarita.rajce.idnes.cz/Salamanca-pamatky/

http://clarita.rajce.idnes.cz/Salamanca-rijen_(party)/

Jupí! Mám radost! Díky, Tau lokau:-)
A vy ostatní využijte mých odkazů:-)))

Hm...tak koukám, že se mi z toho neudělaly odkazy...ach jo, neumím to...ale naučím se:-) Teď tedy přes Ctrl+ c, prosím:-)

Rekapitulace posledních dvou týdnů: Santiago a Galicie bylo vůbec to nejhezčí, co jsem doposud ze Španělska viděla. Po sedmihodinové cestě mi sice nebylo nej, ale sekání s holkama to vykompenzovalo:-) Přijela jsem ve čtvrtek večer, na přivítanou dostala grog a poměrně brzo jsme vytuhly. V pátek jsme prošly město, které mě vážně nadchlo, pojedly pulpo-chobotnici (pulpooooo!) a slunily se v parku. Jediné, co mi kazilo dojem z výletu, byla neustávající bolest hlavy, ovšem ne z alkoholu, což by byla ještě milejší varianta, a kašel. Dusící, dávicí kašel. Nenávidím kašel, po tomhle měsíci v Salamance nenávidím kašel. To jen tak na okraj...
Fotky ze Santiaga k nahlédnutí zde: http://clarita.rajce.idnes.cz/Santiago_de_Compostela/
V sobotu jsme se vypravily na výlet do Murosu, vesnice na pobřeží. Na Galicii je nejlepší to, že je tu k vidění zároveň pláž, moře a k tomu zalesněné kopce (!) Může to znít uhozeně, ale v Castilla y León prostě nemají lesy...Pokud nepočítám tu a tam osamocenou borovici...
Muros k vidění zde: http://clarita.rajce.idnes.cz/Muros-vylet_do_primorske_vesnicky_v_Galicii/
Zpáteční cesta, tedy do Salamanky byla horor, protože se řidič rozhodl, že si uděláme kolečko po Galicii (no dobře, ten řidič za to asi nemohl...), a po čtyřech hodinách cesty, kdy jsem si myslela, že mám přes sebou jen pár hodiny cesty, jsem se ocitly v Ourense, tj kousek od Santiaga. Tím pádem jsem přijela domů o dvě a půl hodiny později, zničená a naštvná, kašlem se dusící:-) Pondělí a úterý jsem strávila v posteli, v naivní představě vyléčit se klidem a medicínou z lékárny, leč ve středu jsem to nevydržela a vyrazila k lékaři (ehm...tomu předcházely dennodenní debaty s Enrikem, které se vlekly několik týdnů, jestli teda k tomu doktorovi už konečně půjdu nebo ne). Dostala jsem třídenní antibiotika a je po kašli, bolehlavu a rýmě, ačkoli vedlejší účinky na sebe nenechaly čekat. Ale nestěžuju si, bylo hůř:-)
Teď chodím pilně do školy, včera jsem si zašla k holiči (a mám spodní část vlasů obarvenou na růžovo) a zkrátka abstinuju-a ještě týden budu:-) A v pátek Madriiiid:-)

Jinak starší fotky ze Salamanky k nahlédnutí tady, k focení bytu jsem se zatím nedostala, až tu bude (někdy) uklizeno, tak to napravím:-) Teď mě napadá další novina---po skoro dvou měsících společného soužití jsme se konečně dohodli, kdo bude udržovat jakou část bytu-úspěch:-))

http://clarita.rajce.idnes.cz/Salamanca-pamatky/
http://clarita.rajce.idnes.cz/Salamanca-rijen_(party)/

Začal nový měsíc a mým předsevzetím je publikovat v listopadu alespoň pět příspěvků...anebo sedm...uvidíme:-) Za hodinu mi jede bus, ale mám prakticky sbaleno, už jen notes do báglu.
Kdyby se někdo sháněl po fotkách, tak na Facebooku jich mám poměrně hodně, a to i z Madridu, ale je potřeba zaregistrovat se a přidat si mě do přátel:-))) Každopádně v nejbližší době zprovozním Rajče a hodím sem link, bude to snazší. Mimochodem, pořád je mi zima na nohy, fakt nevím, co s tím...Nějaké rady do života?

Tak koukám, že mi to tady lehce zamrzlo...a vzhledem k tomu, že skoro nikdo není doma a učit se mi nechce, nadešel čas aktualizace:-)
Zítra je opět puente a já vyrážím za holkama do Santiaga! Hurá! Docela se těším na změnu prostředí, samozřejmě nic proti Salamance...Tohle město mám fakt ráda -pinchos, fiesta dennodenně, katedrála a hezkej profesor na Komunikaci- ale na druhou stranu je mi čím dál tím menší. Dalo by se říct, že už se vše tak nějak zaběhlo, škola, a tak... Jen mě děsí postupky v kombinaci se zimním zkouškovým v Salamance, a to ne ani tak kvůli zkouškám, ale kvůli pracím, které máme odevzdat, a četbu, kterou máme mít přečtenou, njn... Naštěstí je mám tady až ke konci ledna, takže čas bude:-)
Markéta dneska odjela do Zaragozy za Ninkou a Anika, spolubydlící z Německa, zase včera domů. Miguel je v Madridu a Carlos tu má přítelkyni z Belgie, takže mám opravdu čas pro sebe. Zní to divně, ale je fakt, že večery skoro vždycky trávíme spolu koukáním se na Přátele nebo House nebo cokoli jiného, taková menší rodinka. Mluvíc o rodině, hodně se mi stýská-po všech-po našich, bráchovi i ségře, kamarádech, Praze jako takové, českém jídle. Ještě že je permanentně na drátě Enrike se svou svatou trpělivostí-v poslední době si stěžuju na cokoli.
Na druhou stranu jsem byla nastydlá, bolelo mě v krku, a to na náladě taky moc nepřidá, že...V podstatě na sebe všici prskáme, v bytě je tak 10 stupňů maximálně, ale spíš míň, snad příští týden Miguel zařídí topení, než tady zmrznem. Je to sranda, Jindrouš mi nevěřil, že je tu taková kosa, než sám přijel a během pár hodin onemocněl...A zrovna předevčírem si Anika stěžovala, že její přítel jí taky nevěří, tak uvidíme, co řekne, až za týden přijede:-)
Mé hobby je teď shánění košilek, je to nejoblíbenější část mého šatníku. Náušnice mě už omrzely, teď hrajou prim košilky, navíc je to maximálně pohodlné-proč jsem na to nepřišla dřív?

To be continued...musím do školy:-)

Počasí v Salamance se rapidně zlepšilo, vylezlo sluníčko-tak by to mohlo zůstat až do prosince:-)
Minulý víkend jsem strávila poklidně v Madridu, zítra se tam též chystám. Je puente-volný den, a protože se řidiči autobusů rozhodli vyhlásit stávku na neděli a pondělní dopoledne, Enrike by se neměl odsud jak vrátit do práce...
Narozeniny jsem oslavila se spolubydlícíma nejdřív v bytě, pak jsme se přesunuli ještě s dalšíma lidma do prvního baru, pak do dalšího a dalšího a... Tímto také děkuji všem, kteří si vzpomněli. Rozhodně jsem si to užila a následující den šla jako pilná studentka do školy (s příšerným bolehlavem). Vzala jsem si ještě jeden předmět na tenhle semestr, a to portugalskou literaturu. Je to docela zábava, protože to učí Portugalec asi tak o tři roky starší než já, který se sice snaží mluvit španělsky, ale...